Pracovníci muzea
Michal Widenský
Sběratel – lovec a opravář starých hraček
Hračky jsem začal sbírat asi před 17 lety. Jednou jsem objevil malou papírovou krabici s kovovými a plechovými díly. Byl mezi nimi i malý komínek, který mě velmi zaujal. Nejdříve jsem si myslel, že to jsou nějaká malá kamínka. Asi za týden jsem se pokusil jednotlivé díly složit. Když se mi to konečně podařilo, zjistil jsem, že je to asi nějaká velmi stará promítačka. Hned na první pohled se mi velmi zalíbila svým vzhledem a mechanikou s kličkou. Zajímalo mě tehdy, jak asi může být stará, ptal jsem se starších známých lidí, ale nikdo mi o ní nedokázal nic bližšího říci. A tak jsem začal dále pátrat po informacích o staré promítačce. V té době ještě nebyly na našem českém trhu k dostání žádné knížky pro sběratele. A tak jsem začal shánět staré reklamní letáky a katalogy, které bylo ještě v té době možno sehnat v antikvariátech a na burzách. Asi až po dvou měsících jsem teprve zjistil, že se jedná o kinematograf G. Bing německé výroby z roku 1908–1915. A tak asi v tomto období začala moje sběratelská vášeň pro promítačky Laterny magiky a Kinematografy. Tu svoji první promítačku jsem si ještě celou zrenovoval včetně barvy a nového pokovení, u těch dalších jsem se již snažil zachovat starou dobovou patinu a spíš jen doplnit chybějící díly nebo opravit mechanickou část.
Později jsem začal sbírat staré vláčky, autíčka, staré mechanické postavičky Schuco a jiné zajímavé mechanické hračky, které jsem si sám začal opravovat a uvádět do pohybu.
Staré hračky jsem potřeboval získat co nejlevněji, protože jsem nikdy neměl nadbytek peněz. Začal jsem jezdit na různé sobotní burzy všeho druhu a obcházet obchody se starožitnostmi a vetešnictví. Později mi je začali nabízet i sami lidé, obchodníci a vyklízeči půd. Dnes se mi stane již zřídka, že bych získal hračku, která by ještě byla pokryta dobovým, třeba 100 let starým prachem a která byla nalezena v prachu na podlaze půdy nebo zastrčena za trámem. Vždy na mě při tom dýchne doba dávno minulá, kdy si s nimi hrály děti, kterým by dnes již bylo okolo 110 let.
V dnešní době se můj sběratelský zájem přesouvá na hračky stále starší a starší, které jsou již velice špatně sehnatelné. Zde mohu uplatnit přece jenom již nějaké znalosti z této oblasti. V současnosti se hračky z 19. století v České republice již skoro volně nevyskytují. Většinou jsou součástí nějaké sbírky nebo již dávno byly hned po Sametové revoluci vyvezeny do zahraničí. Mně se však čtyřikrát až šestkrát za rok podaří přece nějakou „ulovit“ – připadám si někdy jako „lovec starých hraček“.
Poslední dobou se specializuji na hračky československé z let 1918–1948 převážně mechanické, nebo německé z let 1850–1945, které můžete shlédnout na našich výstavách.
Začínám také vytvářet „historické krajiny“, kde využívám dobových hraček k vyjádření historických událostí. V expozici na zámku v Novém Městě nad Metují jsem vystavil několik těchto modelů – historickou krajinu z konce II. světové války (květen 1945), mobilizaci československé armády v září 1938 (pro kterou jsem podle plánů zhotovil model pěchotního srubu Březinka, jenž se nachází nad Náchodem blízko Dobrošova) a technickou krajinu (březen 1937) s dobovými auty, motorkami, lanovkou, vlakem a se vzducholodí Hindenburg LZ 127 asi dva měsíce před její katastrofou v květnu 1937 v USA. Pro tento model jsem použil i pískovec z Adršpachu a Broumovských stěn. Vždy se zde snažím použít hračky a materiál z té určité doby, abych co nejvěrněji přiblížil to určité období.
Pro naše výstavy vybírám z mé sbírky nejčastěji mechanické hračky z let 1898–1952 převážně německé výroby od firmy Lehmann, Bing, Kellermann, Arnold, Gama, Tipp & Co, mechanické postavičky od firmy Schuco, nejlevnější hračky „Penny toys“ od firmy J. P. Meier z let 1900–1920, parní stroje německé výroby z let 1870–1920, promítačky Laterny magiky a kinematografy od německých výrobců z let 1883–1920. Zcela ojedinělým přírůstkem v mé sbírce jsou jedny z prvních plyšových zvířátek z oblasti Krušnohoří z let 1890–1900. Z těch nejstarších hraček mám na výstavě měchovou hračku kravičky a telátka z let 1840–1945 a hračku barokního kočáru s vojenským důstojníkem z let 1760–1790.
Se svým kolegou, panem Miroslavem Smahou, se v posledních letech snažíme pro děti v České republice pořádat výstavy starých hraček a stavebnic, abychom podnítili u nich tvořivost a zájem o techniku i minulost – tedy o něco, co již tady dávno bylo, co se osvědčilo a s čím si dlouhé hodiny, dny a roky tvořivě a trpělivě hráli jejich otcové, dědové, pradědové a dnes již prapradědové. Snažíme se také při našich výstavách prezentovat výrobky firmy Cross z Police nad Metují, nástupce firmy Inventor, dělat jí reklamu a zvýšit zájem o její vláček velikosti 0 a populární stavebnici Merkur, kterou tato firma stále ještě v České republice vyrábí. Historickou tradici této stavebnice zachránil v roce 1993 před jistým zánikem pan Ing. Jaromír Kříž, majitel firmy Cross.
